Dělníci doků se nestanou článkem v řetězci jejich válek!
My, odboráři lodních doků z více než 35 přístavů z celé Evropy a Středomoří, kteří jsme se sešli v Istanbulu na 3. mezinárodním setkání odborů doků, se obracíme na naše kolegy v každém přístavu, v každé zemi se společnou bojovnou výzvou.
Naše setkání se koná v době, kdy vývoj dramaticky potvrzuje to, co jsme již prohlásili: přístavy, námořní trasy, železnice, sklady, logistika, celý dopravní řetězec se stále otevřeněji transformuje ve válečnou infrastrukturu.
Vlády, USA, NATO, EU a monopoly chtějí z dělníků udělat spolupachatele při přepravě zbraní a vojenského materiálu určeného k masakrování lidí.
Neprokážeme jim tu laskavost!
Nezačínáme od nuly. Už máme zkušenosti, společná rozhodnutí, cenné dědictví a pouta utvořená v boji.
Stávka a mezinárodní den akce, které jsme 6. února zorganizovali v 7 zemích a 20 přístavech, byly historickým milníkem. Dělníci doků vyslali silný signál, že nepracují pro války imperialistů.
Dokázali, že koordinace není jen slogan. Může se stát činem. Může sahat od Pireu po Janov, Marseille, Tanger, Mersin, Bilbao, Pasaiu, Terst, až po každý přístav, kde pracující zvednou hlavy.
Dnešní vývoj však vyžaduje, abychom v tom, co jsme začali, pokračovali ještě rozhodněji.
Imperialistická válka na Blízkém východě se šíří. Genocida palestinského lidu vražedným státem Izrael pokračuje s podporou USA, NATO a EU. Americko-izraelský útok proti Íránu, rozpoutání války v Hormuzském průlivu, útoky na lodě, blokády, militarizace námořních cest, to vše ukazuje, že lidé a pracující jsou tlačeni hlouběji do propasti války.
Naše přístavy jsou v první linii tohoto konfliktu. Chtějí, aby naše ruce nabíjely zbraně, aby sloužily jejich armádám. Chtějí, aby se infrastruktura vybudovaná potem dělníků stala základnami pro intervence, blokády, genocidy a útoky proti národům.
Vlády hovoří o „bezpečnosti“, „stabilitě“ a „svobodě plavby“. Pravda je ale jiná. Za těmito slovy se skrývá rivalita o kontrolu nad energetickými trasami, obchodními cestami, přístavy, surovinami a trhy.
Za nimi se skrývá konflikt mezi mocnými kapitalistickými státy o to, kdo bude dominovat v imperialistickém systému. To nemá nic společného se zájmy ani bezpečností národů.
Tváří v tvář této realitě nemohou pracující vkládat důvěru v odborové síly, které akceptují cíle „válečné ekonomiky“, které prezentují zapojení do válek jako „rozvoj“, „pracovní místa“ nebo „národní zájem“, které vyzývají pracující k obětem pro zisky a války, k podpoře potřeb vlád, majitelů lodí, monopolů a imperialistických aliancí.
Zároveň s tím, jak se miliardy utrácejí za zbrojení, pracují přístavní dělníci za intenzifikace, s vyčerpávajícím rozvrhem, flexibilními pracovními vztahy, subdodávkami, nízkými mzdami a nedostatkem opatření v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti. Trpí důsledky války, která s sebou nese inflaci a rostoucí ceny potravin, paliv a základních potřeb.
Obětují naše životy pro své zisky v dobách míru a teď je chtějí obětovat ve válce. Náklady na jejich války se vždycky valí na ty samé bedra – na lidi, dělníky, námořníky, dělníky doků, uprchlíky.
Požadujeme:
1. Okamžité ukončení genocidy palestinského lidu a otevření bezpečného koridoru pro humanitární pomoc. Konec kolonizace, okupace a apartheidu vnuceného palestinskému lidu a uznání nezávislého palestinského státu uznaného mezinárodním společenstvím v hranicích z roku 1967, s východním Jeruzalémem jako hlavním městem
2. Ukončení války na Blízkém východě. Žádná podpora, žádná usnadňování, žádná účast v americko-izraelské válce proti Íránu, Libanonu ani v jakékoli jiné imperialistické intervenci. Vojenské flotily a základny pryč z regionu. Vyjadřujeme plnou solidaritu s lidmi Kuby, Venezuely a Súdánu ohroženými americkým imperialismem a vyzýváme k obraně suverenity, zdrojů, územní celistvosti, míru a spravedlnosti a práva na odpor k sebeurčení.
3. Přístavy nesmí být využívány k přepravě zbraní, munice, vojenského vybavení a vojsk. Vyzýváme odbory, aby posílily bdělost, informovaly pracující, odhalily válečný náklad a organizovaly masový kolektivní odpor všemi našimi oprávněnými dostupnými prostředky a naším bojem.
4. Konec militarizace přístavů a kritické infrastruktury. Přístavy patří lidem a pracujícím. Nejsou základnami NATO, USA ani EU, ani nástroji majitelů lodí a monopolních skupin.
5. Ne válečnému hospodářství a zbrojení. Peníze musí jít na mzdy, kolektivní smlouvy, zdravotnictví, vzdělávání, sociální potřeby a ochranu života a bezpečnost při práci.
6. Opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích. Ani jeden pracovník nezemřel kvůli zisku. Konec intenzifikaci, subdodávkám, nebezpečným podmínkám a svévoli zaměstnavatelů.
7. Kolektivní smlouvy s reálným nárůstem mezd, stabilní pracovní místa s právy, důchodová politika s lepšími penzemi a zkrácení pracovní doby. Technologický rozvoj, mechanizace, automatizace, využívání umělé inteligence a rozvoj přístavů musí sloužit potřebám pracovníků a ne vést k intenzifikaci práce nebo zániku jejich pracovních míst.
Pro posílení mezinárodní koordinace odborářů doků je společným závazkem výměna informací mezi odbory za účelem společné akce, simultánních mobilizací a stávkových iniciativ k udržení válečné a zbraňové blokády a solidarity s každým odborářem napadaným vládami, zaměstnavateli a represivními mechanismy.
Na tomto setkání se zúčastněné odborové organizace podpisem této deklarace dohodly na vyzvání k druhému dni mezinárodního boje dokařů v říjnu 2026.
Z Istanbulu posíláme zprávu:
● Dělníci doků nebudou dělat oběti kvůli vašim ziskům a válkám.
● Nenabíjíme smrt.
● Nepřepravujeme kulky, bomby a střely, aby mohly být zabity děti.
● Nesouhlasíme s tím, aby se naše přístavy měnily ve válečné základny.
● Dělníci nebudou platit za válečnou ekonomiku, inflaci, zbrojení a zisky monopolů.
Naše síla spočívá v organizaci. Spočívá v našich odborech, ve valných shromážděních, v kolektivních rozhodnutích, v solidaritě mezi pracujícími z různých zemí.
My, pracovníci v přístavech, velmi dobře víme, že bez nás se nic nehýbe. Bez našich rukou kontejnery stojí, lodě nejsou naloženy, válečné stroje jsou zablokovány.
Vyzýváme všechny odbory doků, aby projednaly toto prohlášení, posílily naše společné kroky a organizovaly společné akce s cílem posílit solidaritu mezi přístavy.
Historická mobilizace 6. února ukázala cestu, ta další udělá krok napřed!
Dělníci doků nepracují pro válku!
Přístavy národů a míru – ne základny imperialistů!
Podepsáno následujícími odborovými svazy:
