Velká mostecká stávka je název hornické stávky, která proběhla od 23. března do 19. dubna 1932 na dolech v severozápadních Čechách a byla podpořena i menšími stávkami na Kladensku a Ostravsku. Stávka byla jednou z reakcí na negativní dopady, které měla Velká hospodářská krize na pracující. Hlavními požadavky stávkujících bylo zastavit snižování mezd a propouštění horníků. Po jejich částečném splnění byla stávka ukončena. Stávky se zúčastnilo několik tisíc horníků z 31 dolů a stala se největší stávkou v Československu, která nebyla potlačena. Byl to boj horníků s velkým angažmá KSČ proti buržoazii
Heslem stávky bylo Jednota – Stávka – Vítězství.
Dne 27. března byl zvolen Ústřední stávkový výbor a na řízení stávky se podílel i Antonín Zápotocký. Poslední březnový den sice zástupci majitelů výpovědi stáhli, stávka ale pokračovala s tím, že stávkující požadovali další záruky. V tu dobu si již horníci začínali vydobývat sympatie veřejnosti a v jejich prospěch se vyjádřila např. Obec legionářská nebo osobnosti jako Voskovec s Werichem či Karel Čapek. K solidárním stávkám se připojovali i horníci na Ostravsku nebo na Kladensku. Vše vyvrcholilo 13. dubna generální stávkou, bohužel ale také střety demonstrantů (těch bylo v Mostě až 40 tisíc) s bezpečnostními složkami. Při střelbě zahynuli Jan Kříž ze Souše a Josef Ševčík z Lomu. Četnictvo, policie a zasahující vojáci 1. dragounského pluku z Terezína měli mít přes 40 raněných, z toho čtyři těžce. Další ranění pak měli být i z řad protestujících v Kopistech a Záluží.
Mostecká stávka tak byla nejen největší v Evropě, byla také jedinou, při níž stávkující skutečně dosáhli naplnění svých požadavků. Byla jedinou velkou stávkou velké krize v Evropě, která skončila vítězstvím odborů a smírným řešením mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Krvavé střety stávkujících s ozbrojenou mocí byly i obrovskou ranou pro vládnoucí sociální demokraty, které vytrhly z tehdejší letargie. Vláda si byla nucena přiznat, že velká krize přinesla do Československa obrovský sociální problém, kterému bude země nucena v dalších letech aktivně čelit. Následující vlády tak byly vlivem Velké mostecké stávky donuceny více se zaměřit na sociální politiku. Příkladem bylo následovné zavedení poukázek na potraviny a ošacení pro nezaměstnané (tzv. žebračenky), ale také i nárůst sociálních programů.
OS ČMS