Mezinárodní situace
Dnešní mezinárodní situace ukazuje na rostoucí multipolaritu, která se staví proti globální hegemonii Spojených států a posiluje růst bloku národů usilujících o ochranu své suverenity, sdíleného hospodářského růstu a sociálního pokroku, bezpečnosti a míru mezi národy, který byl vybudován s vedoucí role Číny a Ruska – BRICS a Nová hedvábná stezka jsou dva nejvýznamnější příklady tohoto hledání jiného společenského a ekonomického řádu.
Agresivita imperialismu, který se od konce studené války snažil zablokovat vznik jakékoli síly schopné s ním soupeřit nebo podkopat jeho nadvládu v kterékoli části světa, je největší ukázkou hluboké krize a úpadku tohoto imperialismu. Hegemonický model založený na dolaru, financializaci, vojenské síle a komerčních a ekonomických blokádách.
Toto dekadentní Impérium se však odmítá smířit se ztrátou své dominance. Udělá vše pro udržení své hegemonie a udusí ostatní ekonomiky blokádami, obchodními a technologickými sankcemi. Aby upevnila svou moc, rozšířila NATO do východní Evropy, zahájila největší vojenskou operaci na evropské půdě od druhé světové války proti bývalé Jugoslávii, která zemi roztříštila. Začalo nekonečné války invazí do Iráku, Libye a Afghánistánu a financovalo pokračující válku proti Sýrii; soustředila kolem Číny gigantické arzenály a výrazně zvýšila vojenské výdaje – samotná prognóza USA na rok 2024 pro zbraně a vojenské základny činí 4 biliony dolarů, nemluvě o podpoře obnovy vojenských kapacit Německa a Japonska. Polsko a bývalé socialistické republiky Estonsko, Lotyšsko a Litva již začlenily do NATO (v letech 1999 až 2004). Na Ukrajině vyprovokovali a financovali fašismus a „nepokoje“ na Majdanu (známé jako Euromajdan), které v roce 2014 vyústily v převrat, který, jak víme, vedl k vraždě tisíců příslušníků ruského obyvatelstva Donbasu a vedl v roce 2022 k válce mezi Ruskem a Ukrajinou, s NATO jako proxy, která za 2 a půl roku obětovala prakticky celou generaci Ukrajinců. V Palestině se snaží naturalizovat genocidu v Gaze, aby si udrželi podporu a financování izraelských zločinů a vyhlazování palestinského lidu. V Africe bezpočet a neviditelné masakry nadále útočí na její bohatství a podmaňují si její lid.
Zvětšuje prostor suverénních národů ve světě
I když hluboká krize imperialismu zvyšuje jeho agresivitu a nevylučuje další regionální války, ani možnost třetí světové války nepředstavitelných rozměrů, otevírá prostor pro afirmaci národů, pro jednotu národů za suverenitu, proti hladu, bída a útok na jejich bohatství. Ve skutečnosti říše zla – USA/NATO a jejich spřízněné evropské satelity – ztrácí svou ekonomickou a demografickou váhu (společně s Japonskem, Kanadou a Rakouskem tvoří maximálně 15 % světové populace). Summit G7 v červnu 2024 nazval evropský a severoamerický tisk „Summit poražených“. USA v hluboké hospodářské krizi mají nevyváženou ekonomiku, jejich veřejné účty jsou v nepořádku a americký dolar, zbraň pro uvalování sankcí, již není jednotnou světovou měnou. Dedolarizace je nyní realitou používanou v mezinárodním obchodu mezi několika zeměmi (obchodují se svými vlastními měnami, např. Rusko/Čína, Rusko/Indie, Čína/Brazílie, Čína/Írán, Rusko/Írán).
Růst Číny podporovaný investicemi do infrastruktury, špičkových technologií, snižováním znečištění a zvýšenou produktivitou k odstranění nerovnosti není založen na nízkých mzdách, jak je tomu ve velkých mocnostech. Naopak investuje do zvyšování mezd, posilování domácího trhu a vytváření kvalitních pracovních míst. Čínská zahraniční politika je také založena na spolupráci, jako je tomu v případě „Nové hedvábné stezky“ vytvořené v roce 2013, která již investovala 1 bilion USD do infrastruktury a dalších půjček, financování a programů politické a kulturní výměny v Asii, Africe, a Latinská Amerika za 10 let (NATO za 2 roky promrhalo více než 300 miliard USD ve válce, která zdecimovala celou generaci jen na Ukrajině a zbytečně zdevastovala zemi).
Rusko, přestože čelí přibližně 21 000 sankcím uvaleným velmocemi, je dnes podle kritérií parity kupní síly 4. největší ekonomikou světa a jeho roční růst je 5 %. V roce 2024 podepsala s Čínou a Severní Koreou dohodu o vojenské pomoci zaměřené na ochranu suverenity, bezpečnosti a míru před agresí NATO.
CTB u nás bojuje za nový Národní rozvojový projekt zakotvený v obnovení industrializace na nových základech, v rozvoji vědy, techniky a inovací jako základních předpokladů pro tvorbu kvalifikovanějších a lépe placených pracovních míst. Pro nás to znamená, že suverénní a demokratická země potřebuje mimo jiné silné a reprezentativní dělnické hnutí schopné zajistit plné vymáhání práv a sociální jistoty. V této perspektivě CTB plně podporuje unii BRICS a posilování jednoty mezi odborovými svazy našich zemí.
Blok BRICS sílí (dva roky po prvním summitu v roce 2009 se připojila Jihoafrická republika, poté došlo ke konsolidaci BRICS+10 a letos na červnovém St. Petersburg Forum požádalo o členství v bloku BRICS 59 zemí); je konsolidována nová mapa celkové bezpečnosti pro celou Eurasii; několik afrických zemí, jako je Burkina Faso (v čele s Ibrahimem Traorém), Mali, Guinea, Gabon, Niger a další v regionu se bouří proti neokolonialismu, který útočí na jejich bohatství a udržuje jejich lidi v bídě, a tzv. Osa odporu“, Gaza a Hamas, Írán, Hizballáh a Húsíové v Jemenu také výrazně vystupují v boji proti masakru palestinského lidu.
Role ILO na mezinárodní scéně
Zpočátku je nutné poznamenat, že ILO byla vytvořena v roce 1919 na podporu „sociálního státu“, který po vítězné revoluci v roce 1917 vyvolal velké dělnické boje po celém světě požadující více práv a výhod dosažených ruskými dělníky. S koncem SSSR ztrácí ILO svou hlavní funkci ochrany práv a začíná odstraňovat důležité konvence, aby vytvořila obecné normy, které lépe slouží zájmům EU/USA a NATO. Několik úmluv, které chránily pracovní práva, bylo odstraněno a nahrazeno tím, co se nyní nazývá „10 základních úmluv“. Ukončily například Dohodu, která zakazovala dětskou práci, a nahradila ji jinou, která brání pouze „nejhorším formám dětské práce“. Podle nich by tyto standardy byly více přijímány a ratifikovány větším počtem zemí.
Kromě toho byla ILO instrumentalizována imperialismem k nátlaku na země a uvalení sankcí na národy, které se nepodřídí. A komise pro standardy byla prostřednictvím některých konvencí, jako je „Svoboda sdružování“, „Právo na odbory“ nebo „Nucená práce“, jevištěm k útoku na Kubu, Irák a Venezuelu po pokusu o státní převrat proti Chávezovi v r. 2002; útok na Zimbabwe s cílem nevrátit ukradené pozemky, které byly součástí dohod podepsaných v době nezávislosti země; zaútočit na Zimbabwe, aby se nevrátily ukradené země, které byly součástí dohod podepsaných v době nezávislosti země; nebo útok na Súdán, jehož stížnost předložená Mezinárodní konfederací odborových svazů (ITUC) byla založena na zprávách amerického ministerstva zahraničí, přičemž skutečným cílem byla ropa.
MOP však může a měla by být pro pracující důležitým prostorem pro boj a jednotu jednání. Jak se stalo v roce 2002, kdy Světová federace odborových svazů (WFTU) široce formulovala kandidaturu zástupce Celočínské federace odborových svazů do představenstva ILO a podařilo se jí poprvé zvolit jejího viceprezidenta Xu Xicheng.
Vláda Běloruska – zprávy a vysvětlení
Bělorusko, země, která odolává veškerému mezinárodnímu tlaku na vstup do Evropské unie a NATO, je po léta systematicky pronásledována Komisí pro standardy ILO pod záminkou, že nedodržuje úmluvy MOP č. 87 a 98 (Svoboda sdružování a právo organizovat se).
V letošním roce, během 112. zasedání Mezinárodní konference práce (ILC), však závažné události, ke kterým došlo proti Běloruské republice v Komisi pro standardy, vyžadují hlubší diskusi ze strany WFTU.
Případem Běloruska se zabývalo zvláštní zasedání zřízené za účelem projednání doporučení vyšetřovací komise ohledně uplatňování článku 33 ústavy MOP, který stanoví přijetí jakéhokoli opatření, které by mohlo Bělorusko donutit „dodržet“ smlouvy.
Stížnost ITUC na zemi byla založena na skutečnosti, že běloruská legislativa neumožňuje vytváření odborů, které nemají stálou adresu a které na svůj provoz nemohou získat finanční podporu ze zahraničí.
Od roku 2009 pořádají experti ILO setkání, aby se pokusili najít vzájemně přijatelné řešení. Od roku 2020 se však ukázalo, že cílem pseudoodborů koordinovaných Běloruským kongresem demokratických odborů (BKDP) bylo podporovat aktivity proti zvolené vládě. Proto byla činnost BKDP v roce 2022 rozhodnutím Nejvyššího soudu Běloruska ukončena.
Zástupce zaměstnavatelů a mluvčí zaměstnanců
Zaměstnavatel jmenovaný korporacemi a pracovník vedený ILO posílili důležitost základních úmluv 87 a 98, aby běloruská vláda požadovala jejich dodržování.
Běloruští dělníci
Zástupce Federace odborových svazů Běloruska (FTUB), založené před téměř 125 lety, která zastupuje 4 miliony členů odborů ve 24 tisících odborů po celé zemi, poté, co uvedl různé příklady doložek, kterých bylo dosaženo v 18 tisících kolektivních smluv podepsaný, obvinil nedostatečnou reakci na otevřený dopis podepsaný dělníky a zaslaný MOP s více než tisícovkou videí, kde tito lidé hovoří o skutečné situaci v zemi.
Zástupci 14 spojeneckých vlád
Vlády Kuby, Číny, Ruské federace, Laosu, Turkmenistánu, Alžírska, Ázerbájdžánu, Venezuely, Nikaraguy, Kazachstánu, Egypta, Pákistán a Sýrie odsoudily nepodložená obvinění vyšetřovací komise, postavily se proti použití extrémních opatření vůči členskému státu a prohlásily, že úlohou Výboru pro standardy ILO není uvalovat sankce, ale spíše usilovat o dialog a spolupráci. Z tohoto důvodu by neměla akceptovat politický vliv nebo instrumentalizaci svých mechanismů a vyjádřila znepokojení nad tím, že ILO neanalyzuje za stejných podmínek to, co prezentují sociální partneři.
Vláda imperialistických zemí (kolektivní Západ)
Většina Evropské unie/USA země a 5 kandidátských zemí plus Švýcarsko a Japonsko odsoudily Bělorusko.
Dělníci, kteří podporovali Bělorusko
Celočínská federace odborových svazů (ACFTU), Národní konfederace eritrejských pracovníků (NCEW) a Malijská odborová konfederace zdůraznily zvýšení platů a úspěchy dosažené v kolektivních smlouvách vyjednaných FTUB, legitimní organizací, která zastupuje pracovníky. že případ vznesený proti Bělorusku byl politicky motivovaný, uvedl, že standardy mají zlepšit pracovní podmínky pomocí bilaterálního a tripartitního dialogu a že ILO by neměla podporovat ani praktikovat restriktivní opatření a opouštět nespravedlivé přístupy vůči Bělorusku.
Pracovníci přidružení k ITUC
Zastánci sankcí navržených Evropskou unií/USA vůči Bělorusku byli zástupci těchto zemí: Japonsko, Nizozemsko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko, Island, Anglie, Severní Irsko, USA, Francie, Japonsko, Indonésie; pracovník z Keni – z Afriky a zástupce z Latinské Ameriky – CUT-Brazílie
Pozorovatelé Registrovaní ITUC
Kromě samotné ITUC se na údajných stížnostech vytvořených pseudoodbory zakládali také čtyři další zástupci organizací na pobočku: Globální unie Industrial, Mezinárodní unie stavebních a dřevařských, potravinářských a spojeneckých dělnických asociací a veřejné služby.
Maria Pimentel – národní výkonný ředitel CTB
São Paulo, srpen 2024